Bokutaci - Články

Mnoho lidí s přicházejícím podzimem naříká. Stěžují si, že se dny krátí,je zima, dokonce někteří mají "podzimní depresi." Podzim ale přeci není jenom o tomhle. Každé roční období si člověk může vychutnat, jen je třeba vidět to hezké, ne to špatné. Ale to už tak máme v těch

našich povahách, viďte?

Pro mě osobně je podzim tím nejhezčím ročním obdobím. Nikdy nevím, která jeho fáze mě fascinuje nejvíc. Mám ráda jeho počátek, kdy ještě po odpolednech nás hřeje sluníčko, ale rána jsou již chladná, kdy večery v přírodě trávíme zachumlaní ve vlněném svetru, a kdy stromy teprve začínají se halit do pestrých barev. Ty barvy nás hřejí na duši a nejednomu srdce zaplesá nad tím uměním přírody. Miluji dary, které nám příroda dává v tento čas - výborné ořechy a ovoce, ze kterého je radost dělat zavařeniny, povidla a zásoby na nadcházející zimu.

Také pokročilejší podzim je úžasný. Listí začíná na chodnících tvořit strakatý koberec, svítání je zahaleno do šálu z mlhy a děti se těší sběrem kaštanů. Kdy jindy může být tak příjemné posadit se na zahradu nebo do parku, nechat si laskat tvář teplou dlaní slunce a uskrkávat čaj.

A pak příchází poslední část, mnohými nejvíce opovrhována. Ten podzim, kdy nám chladná ruka zimy neodvratně klepe na dveře. Ovšem i toto období má své kouzlo. Ráno si s námi hrají první mrazíky, krajinu nám zahaluje onen již zminovaný hedvábný šál. Všechno je tak příjemně ospalé. Správný čas na uvelebení se v posteli pod teplou

deku s hrnkem kakaa a dobrou knížkou, mezitim co se za okny prohánějí kapky deště. Správný čas na odpočívání, vyprávění si příběhů u krbů, trávení času vzpomínáním.

Zkrátka a dobře, podzim toho má mnoho co nabídnout. Tak se otevřete jeho lákadlům!

Pamatujete si ještě ty školní rána na základní škole?

Ráno vám maminka udělala snídani a horké kakao, a vy jste se potom vydali vstříc dobrodružství dalšího školního dne. Ještě před tím však vám nasadila za vašeho brebentění, že už jste přeci velcí, poprvé čepici, která skončila za první zatáčkou v aktovce.

Už jen cesta do školy byla zábava! S kamarády jste bojovali o to, kdo najde největší kaštan, sbírali jste spadané barevné listí, které poletovalo všude kolem jako sněhové vločky o vánocích, a malovali jste po autech stojícíh klidně u silnice prstem do prvními mrazíky zamrzlých oken kytičky.

Ve škole v hodinách kreslení se temperkami barvily listy stromů, které jste si donesli z nedalekého parku, a potom se obtiskávaly na velké čtvrtky. Byla to zábava, tolik barev a zašpiněných rukou i obličejů.

Vůbec nejlepší však byla rána víkendová. Mohli jste si déle pospat, což bylo ve zkracujících se dnech tak příjemné. A pak, za podzimního slunka, které hřeje už jen jako lehké pohlazení, jste se vydali s tatínkem pouštět draka. První pokusy byly nezdařené a vypadalo to, že drakovi se více líbí na zemi než ve vzduchu, ale po chvíli jste s jásavým křikem pozorovali, jak se drak vznáší nad vámi a při tom se usmívá. O těch víkendech se jezdívalo také za babičkou, která vás vždy obdarovala nějakými podzimními dobrotami. Ve sklepě se kupily bedýnky s ovocem, které děda natrhal nedávno na zahradě, a babička dělala lívance s domácí marmeládou a zavařeninami.

A potom jste se rozeběhli do zahrady nebo do lesa za babiččiným domkem a pozorovali tu krásnou proměnu přírody. Ty magické barvy všude kolem, ze kterých sálal takový klid.

A nakonec to přišlo. Konec října. A byl tady halloween. Mnoho lidí říkalo, že je to strašná amerikanizace, ale vy jste milovali to dlabání dýní ve venkovním chladu. A po setmění jste zapalovali uvnitř svíčku a dýňák vás pozoroval svýma rošťáckýma očima. A ta atmosféra, to dobrodružství, které na vás dýchalo při pomyšlení, že v tuto noc je všechno reálné a že je dnes ta nejtenčí hranice mezi světem živých a mrtvých a pozorovali jste za tmy dění za oknem ve snaze nějakého toho strašáka spatřit!

Vzpomínáte?

Období mnoha lákadel

Podzimní rána dětskýma očima